Pes jako biologický druh

Pes má všechny anatomické, fyziologické i pudové vlastnosti masožravců. Má dobře vyvinutý mozek. Konstrukci těla má přizpůsobenou k lovu živé kořisti. Má úplný chrup s výrazně vyvinutými špičáky; dalšími charakteristickými znaky jsou dobře vyvinutá horní i dolní čelist s dobrým skusem. Některé mimořádně vyvinuté smysly jsou vysoce aktivní zejména v době ranního a večerního soumraku, kdy se předkové psa vydávali na lov.

Pes má nejlépe vyvinutý čich a sluch, méně zrak, ten je více citlivý na pohyb než na pozorování detailů. Vlivem přírodních faktorů a zásahů člověka se vytvořilo několik typů konstituce psů, které se liší stavbou těla a povahovými vlastnostmi.

Odkud pocházejí psi?

Za prapředka domácího psa se obecně pokládá vlk, který zdomácněl 7000-15 000 let před naším letopočtem.

Pes byl pro člověka na počátku domestikace, ale i později, velice užitečným zvířetem. Pomáhal mu lovit zvěř, hlídal osady a stáda. Účastnil se vojenských bitev, sloužil jako tažné zvíře, v dobách nouze i jako zdroj potravy až o hodně později se z jeho chovu stal koníček, zábava.

Proč začal člověk chovat psy? Proč člověk chová psy dnes?

Mnohotvárnost používání psa vedla člověka k tomu, že ho začal záměrně šlechtit pro specializované činnosti. V souvislosti s vývojem civilizace se měnil způsob života člověka a současně s tím se měnilo i postavení psa; jeho význam nepoklesl, ale některé jeho funkce byly potlačeny a další zase vynikly. V současné době se pes používá k hlídání důležitých objektů, k ochraně člověka, v policejní službě, k vyhledávání drog, k označování míst úniku plynu, k vodění slepců. Mnoho plemen se používá k lovectví a stále větší uplatnění nachází v přetechnizované lidské společnosti jako věrný a oddaný společník.